Členové spolku

Ludvík Koza

herec

Za zrcadlem jsem našel nové přátele v době, kdy jsem se domníval, že se už noví přátelé najít nedají. Našel jsem nové společné téma se svým synem i přesto, že jsem se domníval, že jeho dospívání naší společnou linku zájmů nutně a zcela přirozeně přetne. Našel jsem hranice některých svých schopností a dokázal je posunout. A našel jsem takovou každodenní porci zábavy, radosti a emocí všeho druhu, že nelituji jediného dne, kdy jsem do tohoto prostoru vstoupil.

Iveta Jirkalová

herec

Divadlo Za zrcadlem mi vcelku rychle a s nebývalou intenzitou dokázalo, že nutnost překonat se a zvládnout vše, co se zdá nemožné, mohu jenom já sama. Na celém Světě není totiž nikdo, kdo by to udělal za mě.

František Kudláček

herec, asistent režie

Divadlo je pro mě prostor, kde jako asistent režie a herec mohu spojit své rozsáhlé technické znalosti s uměním. Za oponou mám možnost pracovat se sofistikovanou technikou a tím pomáhat uskutečnit vizi režisérky, zatímco na jevišti se mohu proměnit v herce, který prožívá příběhy a dotýká se srdcí diváků.

Gabriela Zemanová

herečka, režisérka, kostymérka, scénáristka

„Buď amatér! Všichni do jednoho jsme amatéři. Nežijeme dost dlouho na to, abychom mohli být někým jiným.“

– Charlie Chaplin




Jan Čenda Zeman

herec, technik, produkční

Šermíř, kaskadér, blázen – herec.

To všechno a ještě mnohem více se u mé osoby v divadle Za zrcadlem skloubilo do neskutečného mixu, který je ve výsledku čistý jako to zrcadlo.

Představte si věci, o kterých jste se domnívali, že je nikdy nezvládnete a najednou dostanete možnost a podporu je zkusit! Náhle zjistíte, že Vám jdou s neskutečnou lehkostí. 

Tuto podporu jsem pocítil u vzniku divadla, kdy se z jednoduché myšlenky stalo něco tak úžasného, jako je náš projekt, kdy lidem, kteří mají chuť a odvahu zkusit něco nového dáváme možnost se prosadit.

Platí sice, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale také platí, že takto nic nevytvoří.

 

 

Marek Rada

herec, kompozice hudby

K divadlu Za zrcadlem jsem se dostal jako slepý k houslím, stejně jako většina kolegů. Vše začalo krátkou inscenací u příležitosti stezky odvahy na letním táboře na Javorníku a než jsem se nadál, divadlo se stalo součástí mého života. Snažím se vystupovat ze své komfortní zóny. Mám strach z výšek a tak jsem začal lézt na skály po ferratách, stejně tak se jako introvert necítím komfortně mezi více lidmi, a tak jsem začal s divadlem. Doma na gauči se přeci se svým strachem nevyrovnám.

Šimon Koza

herec

Divadlo Za zrcadlem je pro mě nyní absolutně vším.

Jan Motl

zvukař, osvětlovač, technik

Celý můj příběh začal stavbou domu pro mé dobré přátele, Bety a Béďu. Právě tam jsem se setkal s Gabčou, naší režisérkou, která přišla řešit organizaci kolem vznikající divadelní společnosti. Musela to být velká náhoda, protože za více jak rok zpět jsem ji tam neviděl. 

Jelikož mám kamaráda, co dělá kulisáka v divadle, nabídl jsem pomoc. Netrvalo dlouho a sám jsem obdržel poněkud překvapivou nabídku na pozici technika osvětlení a zvuku. Odpověděl jsem, že se můžu zeptat toho mého kamaráda z divadla, ale tato varianta absolutně neprošla. Měl jsem se přijít podívat na zkoušku a podle dojmu buď přijmout, nebo odmítnout. Nebudu lhát, byl jsem k tomu skeptický, neměl jsem k podobné činnosti žádný vztah. 

Po pěti hodinách sledování dění v pozici diváka, zatímco ostatní zkoušeli, se mi představení, celý kolektiv a ta atmosféra natolik zalíbila, až jsem řekl, že to zkusím, aniž bych pořád věděl, co vlastně budu dělat. A už jsem Za zrcadlem zůstal… 

… a vůbec toho nelituji. Získal jsem mnoho nových zkušeností a především spoustu skvělých přátel.